Pohádka bez konce
A den končí donekonečna
vodorovná světla sečná,
jak výdech letí nad hladinami
z vln se sypou drahokamy
průzračné, jak byl den
k břehům letí první sen
a chvíle ta má křídla jepic
v tvarech křehké, jak ranní Měsíc
krajky mraků krajin nebe
horizonty třou do sebe až
soumrak pohne srdcem zvonce
světem zazní, že nemá konce
a konce nemá
ani tento den.
Jakub Jirsa