Básně

Zde Vám budeme přinášet trochu poezie, pokud nás políbí nějaká ta múza a něco vytvoříme (Zatím to vypadá, že tvoří akorát Jakub a Martin... zapojte se taky :-)). Prozatím se ponořte do těchto básní...

Začátek na konci - Martin Konhefr

"Tato básnička vznikla na motivy chorvatských haiku. Pár slov přeházet a bylo to na světě."
- M. Konhefr, 21. září 2009

Tři zrezivělé kotvy na moři se zdráhají,
na dno se nechtějí potopit.
A racci sedíce na nich dlouhodobě váhají,
zda jejich rozpolcené činy mají pochopit.

Rozhodnou-li se v divoké touze rozjímat,
nebo v slunečním nachu tropit sladké hlouposti,
mělo by je už začít zajímat,
zda-li jsou té nejvyšší jakosti.

Nedorozumnění - Martin Konhefr

"Mám pocit, že tak to ve světě povětšinou chodí."
- M. Konhefr, 21. září 2009

Formu má,
vyřčené slovo,
pochopit se dá,
i jinak,
než-li správně.
Tak,
jak myšlenek se hlavou hnalo mnoho,
když slovo,
to jakékoliv slovo,
opustilo ústa slavně.

Zahozená rána - Martin Konhefr

"Co všechno může vzniknout z čiré nudy."
- M. Konhefr, 21. září 2009

Pětatřicet dní už sedím v lochu,
každým dnem, žaludek se zvedá,
to vše dík státnímu molochu,
vedle mě se válí mrcha hnědá.

Znáš to nesnesitelné břímě,
všichni o něm bezesporu radši mlčí,
v temných chodbách vězení tu dříme,
stačí chvilka, lehce zvlčí!

Bydlí se mnou, jsem tu krátce,
bravurně mi bere síly,
budem' viset na oprátce,
až na její popud podřežu si žíly.

Spravedlnost? Nikde není!
Pykat budeš! Neodmlouvej!
V podstatě bezzubá si cení
všeho, co máš, to jí dej!

Bez názvu - Jakub Jirsa

"Vzpomínka na vzdalující se zimu. Psal jsem to už dřív (2001) a teď mi to nějak vytanulo..."
- J. Jirsa, 28. února 2009

Staré koleje voní jako ta léta
Dnes
Sníh zamete posvátné stesky
Slunce v zimě nesvítí
ale sněží
Jak jehly cítím ramena vloček
Donekonečna studí třpyt

Bez názvu - Jakub Jirsa

"Rozhodl jsem se zase poslat nějakou poezii, báseň o předjaří..."
- J. Jirsa, 28. února 2009

Do tmy nedohledna
ozvěna dna dnů
zvolna se plouží až
nedosáhne jiskřivých hvězd,
co třpytí se náhle,
jak jizvy po chybějících vlasech,
co čas vyrval
ve skrytu soumraku.

Dlouhé jsou věty,
když ruku v ruce se drží
a ve tmě se bojí do ticha.

Sen ve snu potkal sen,
jak voda měsíc pod ledem
a v oknech mrazů perutě
jen stíny se drží za ruce.
A tenký je dech do mrazivého soumraku.

( A taková je smrt zimy
s příšerným strachem ze života. )

FOREVER SPRING - Jakub Jirsa

"Báseň jsem napsal asi před 4 roky a myslím, že se k tomuhle ročnímu obobí hodí."
- J. Jirsa, 19. září 2008

Moment skoku.
Ticho.
Dech
se zastavil,
když v průzoru
mezi dvěma obdobími
zahlédl jsem jaro.

Dotýkám se nebe,
cítím plamen
skrytý pod listím,
jak hořím pozpátku
v momentě skoku.

Nebe letí
a jako listí
bude a nebude
drahé
a barevné
do ticha
zastaveného dechu,
do snu
zbloudilého spěchu,
přijde a přistane
jaro

navždy ve skoku.

Tma - Martin Konhefr

"Měli jsme za úkol napsat několik básniček na lyžáku, tak jsem si pohrál."
- M. Konhefr, leden 2007

Je tma - ta smutná černá tma.
Venku je klid.
A klidně můžu snít,
jak venku, do té černé tmy,
se snáší bílé vločky.

Sněží - to pronesu do ticha,
které všude kolem je.
do rána budou závěje,
a my můžeme dále snít,
že krásný týden budem mít.

Se sněhem

Upřímnost nade vše - A. Vrbíková, K. Krupicová, T. Matoušková

"Bez komentáře..." - kolektiv, 2007

Tvé polibky, jak ze snu jsou
Mé rty jich však více nesnesou
Tvá postava tak mužná je
Jdi však chlapče do háje

Ta mikina v barvách švédska jest
Být s tebou byl by však jen krutý trest
Tvé vlasy stojíc nahoru
Přivedou mě do hrobu

Tvá kamera vlezlá byla
Nejradši bych tě přizabila
Já dávám ti teď kopačky
Jsem na hezčí chlapečky

Motlitba pro sníh - Milan Vocílka

"Překlad v latinském jazyce."
- M. Vocílka

O bože sníh nám dej
Bílý a měkký, krásný sníh
Jak všichni jej tady známe

O bože sníh nám dej
Vločky krásné a bílé
Jež z nebe padají

O bože sníh nám dej
Závěje tvoří, na prstech studí
Chladný vítr krajem vane

O bože sníh nám dej
Bílá tma vládne světu
Dítě sněhovou kouli valí

O dee nicem nobis de
Albus et mollis, bellus nix
Quam omnis hic eum scimus

O dee nicem nobis de
Flocci parvique albi
Quae ex caelo occumbint

O dee nicem nobis de
Nives formit, in digitis friget
Hibernus ventus loco flot

O dee nicem nobis de
Scotos albus terre regnat
Puer nivalis bulus volutat

Blázen - Milan Vocílka

Jsem snad jen bláznem?
Jsem jen blázen pouhý?
Co přistál z hvězdy na zem,
aby našel krásu touhy